Zubní RTG a záření

    Úvodem si připomeňme  pár základních pojmů a skutečností. „Velikost“ radiačního záření tzv. dávku obvykle vyjadřujeme speciální jednotkou sievert (Sv) resp. hodnotami tisíckrát menšími (mSv) nebo dokonce milionkrát menšími (mikroSv).

    Dále si připomeňme, že nás obklopuje a vždy obklopovalo tzv. přírodní radiační pozadí, které má původ jednak v přirozené radioaktivitě země (hornin) a jednak v kosmickém záření, které projde filtrem atmosféry.

    Hodnota tohoto přírodního pozadí se tak samozřejmě místně liší od celosvětového průměru odhadnutého na 2400 mikroSv/rok. Jsou oblasti, kde díky vyšší přirozené radioaktivitě hornin,  tato dávka dosahuje hodnot přesahujících i 350 000 mikroSv/rok a vyšší je také samozřejmě ve velehorách, kde je méně filtrováno kosmické záření. Průměrné hodnoty v Česku jsou v rozmezí  2500 až 3000 mikroSv/rok. Přesto všude žijí lide bez nějakých problémů. Je to dáno tím, že náš organismus se  za existence radiačního pozadí vyvíjel  a prostě se mu přizpůsobil.

    Kromě toho  přírodního radiačního pozadí obdrží každý z nás ještě individuální radiační dávku, jejímiž zdroji je všechno možné : od sledování televize, používání mobilů, mikrovlnek, lékařských vyšetření až po létání letadlem.

    Následující tabulka ukazuje některé běžně uváděné hodnoty :

    Z výše uvedeného je vidět, že navýšení radiační dávky  z důvodů absolvování rentgenového vyšetření u zubního lékaře je nižší nebo maximálně srovnatelné s vlivem letu letadlem a v porovnání s jinými zdroji ozáření je opravdu velmi nízké a prakticky zanedbatelné.

    Na druhé straně samozřejmě obecně i zde platí, že jakékoliv rtg vyšetření musí být vždy z pohledu pacienta účelné, tj. musí být individuálně odůvodněné přínosem nových informací nezbytných pro další pokračování léčby.